Den dvacátý osmý - Las Lagunetas

Dopoledne jsme vyrazili jen v okolí našeho ubytování na hřiště. Na mě doléhá únava, a tak počítám, jak nejlépe zmanagovat zbytek pobytu. Dostali jsme doporučení na výlet okolo Las Lagunetas. Chtěla jsem stihnout ještě aspoň jeden výlet do hor, a tak jsme se tam vydali. Když jsme dojeli na místo, byla jsem docela vyděšená, protože parkoviště bylo plné, parkovali jsme naproti přímo v lese, a z přilehlého okolí se ozývalo hodně hlučných Španělů. Říkala jsem si, že to bude zřejmě dost exponovaná oblast.

Po chvíli jsme zjistili, proč, lidé sem houfně jezdí piknikovat, navíc je tady jakési lanové centrum a restaurace, prostě turistická lákadla.

Co mě ale zaujalo, byly zčernalé stromy. Říkali jsme si, aha, zase odolné borovice, ale když černota neustávala, začali jsme nad tím více dumat.

Zjistili jsme, že tady v srpnu minulého roku byl obrovský lesní požár, který může za všeobjímající černotu stromů. Skvělý oslí můstek pro povídání si o požárech v lese, jak se hasí, jak vznikají.

Po cestě jsme nacházeli spoustu děr. Kuba jimi byl velice fascinován.

Za dávnějších dob, kdy ve vyschlých korytech ještě tekl nějaký pramen, to tady muselo být moc fajn.

I pár kytiček tady roste, les je překvapivě velice vlhký.

Oregano ve volné přírodě.

Smutná památka na požár:

Když se černý les změní v zelený. S trávou!

A naše první zdejší kaluž!